Právě nyní

​Dnes přišel ten čas, abych napsal další článek naboso. Od jara chodím téměř vždy bosky a doufám, že nikoho z Vás nepřekvapí, že tento můj další článek píši bez ponožek i obuvi. Vlastně jsem už dlouho nepral ponožky a ani dlouhé kalhoty. Od května nosím výhradně šortky.

Chronos je odpověď na otázku: „Kolik je hodin?“.
Čas ve významu Kairos je ve větě: „Už je čas otrhat jablka?“.

Chůze po střepech i žhavých uhlících

Není to tak dávno, 9. 7. 2016 jsem se prvně prošel po žhavých uhlících i po střepech. Firewalker byla organizovaná akce, ale dostal jsem se tam velikou shodou okolností. Bezvadně jsem si ji užil. Vzniklo i jedno pěkné video, které jsem přidal na YouTube.

Nedávno jsem se prošel po pěšince, o které vím, že je plná střepů i dalšího smetí. Bylo to prvně, kdy si Petynka řekla, že by ráda šla tímto směrem a já byl bos. Pěšinku plnou střepů jsme překonali bosky lehce a vzpomněl jsem si i na akci firewalker. Byla to paráda, u řeky jsme byli hned. Procházka se povedla, počasí bylo sluníčkové, vítr foukal jen mírně a proháněl se pouze v korunách stromů. Bylo to tuším pondělí po sobotě (9. 7. 2016). Od května bez úrazu, pěkně každý den jen tak bosky.

Jsem firewalker

Na akci firewalker (9. 7. 2016) jsem poznal zajímavé lidi, poznal jsem i svůj strach a získal respekt ke svému konání. Dalo mi to opravdu hodně a i touto cestou „Alčo, děkuji“. Pád důvěry, chůze po střepech, ohýbání roxoru v krční jamce, přechod přes žhavé uhlíky i další „Alči atrakce“. Cítím na sobě velké změny a nyní hromadu životních situací zvládám víc s úsměvem než dříve. Byla to super zkušenost.

To, že jsem firewalker bych nejraději v některém z dalších článků rozepsal podrobněji. Zážitků mám opravdu hodně. Největší strach jsem měl z ohýbání roxoru v krční jamce, ale díky mé „roxorové partnerce“ Kateřině byl rychle pryč. Roxor jsme ohnuli a od prvního pohledu přímo do očí k rozhodnutí se, netrvalo více jak 20 sekund. Jak píši výše, příště se o firewalker rozepíši více dopodrobna.

Výlety naboso

Celé léto je moc krásné. Bosky se s Pettit rádi procházíme hlavně přírodou a pěkně si to užíváme, každý po svém. Já zjistil, že se mi někdy vyplatí chodit naboso za Petynkou. Ona si vybírá příjemnější povrchy a snadnější cestu. Pettit ťape bosky celý svůj život, a tak se od ní mám určitě hodně co učit.

Koncem srpna (2016) jsem byl na výletě kousek za Jičínem, kde jsem si na posezení k obědu našel výborné místo u rybníka. Kapříkům moc zachutnal domácí žitný chléb a já si pěkně pochutnal na zapečené dýni s cuketou i hromadou další domácí zeleniny. Měl jsem u oběda příjemnou společnost, asi patnácti krásných jičínských kapříků.

Jičín i Sobotku a blízké okolí jsem prošel bosky, jsou to velice pěkná města. Letošní prázdninové výlety stály rozhodně za to.

Vodácké akce AVATLV jsem se účastnil pouze jako řidič, ale cesta byla nezapomenutelná. V kempu se naše banda stala rázem středem pozornosti a velice rychle si moji kamarádi našli pomocníky pro stavbu svých stanů. Když po západu slunce zavoněly Bažiho steaky, no co Vám budu povídat… dal jsem si také, steaky byly neodolatelné. Příprava proběhla 15 hodin na 63 stupňů C ve vacuu (Bažiho domácí úkol, který zvládl na jedničku s hvězdičkou) v profi podmínkách. Na obyčejném a dosti malém grilu steaky Baži opět dotáhl k maximální dokonalosti. Krásná vůně pořádných steaků se linula vodáckým ležením široko daleko. Byl to pravý gurmánský orgasmus.

O letošních výletech bych se rád opět rozepsal a nerad bych některý vynechal. Za vzpomínku i samostatný článek určitě stojí výlet do Kovářova. Nedaleko je bosochodecká stezka „Zeměráj“. Mohu vřele doporučit i jako celodenní výlet pro děti, nudit se určitě nebudou a Vy také ne.

Loni jsem v těchto dnech byl na cestě do Francie, o tomto výletu píši v článku:
Je tady září a já se vrátil z Francie

předchozí článek: Pochod Praha Prčice naboso
další článek: ALF naboso v zimě 2016

2016-08-28 20:07:45 | 3,119 dnů

komentovat článek
buďte první a okomentujte tento článek
zhlédnutí: 10001x | denní průměr: 3.21