Naboso i bosý v prosinci 2015

Skvělé prosincové počasí mě stejně jako vás určitě příjemně překvapilo. Každý týden v prosinci jsem si minimálně čtyřikrát vyrazil na procházku naboso a podle počasí někdy i bosky. Při krásných prosincových teplotách nebylo problém bez bot ujít 3 až 7 kilometrů při odpolední procházce s Pettit. Letošní prosincové teploty připomínaly spíš jaro a jsem opravdu rád, že jsem boty několikrát nechal doma. Sníh v Táboře napadl „pořádně“ jen jednou. V lednu, podle dlouhodobé předpovědi počasí, by teploty měly být pod nulu a snad i napadne sníh.

V prosinci jsem si uvědomil, jako už od podzimu několikrát, že mi každodenní chůze bosky vážně chybí. Někdy se ozvala záda, nečekaně zabolelo koleno, naštěstí vždy jen jedno, a tak jsem se vrátil k józe. V polovině prosince jsem si vyrazil i po půlnoci na cca 4 km procházku bosky, bylo 6 stupňů a byla to výzva. Sníh zatím ještě nepadal, bylo jen mokro. Bez bot jsem se prošel moc pěkně, nesl jsem je v ruce. Nohy se během chůze bez problémů zahřály a z prosincové noční procházky bosky mám výborný pocit ještě dnes. Boty jsem tu noc vážně nepotřeboval. Došel jsem bosky až domů, kde jsem vzal Pettit a šli jsme se ještě vyvenčit (jak jinak než oba bosky).

Snad díky chůzi naboso pár kilogramů do prosince dole

Naboso jsem v prosinci naťapal asi tak 50 km. V létě nebo na jaře by mě ani ve snu nenapadlo, že se v půlce prosince budu procházet po půlnoci po Táboře bosý. Ve městě jsem té noci za zády slyšel: „hele, on jde bos“. Teploty do 6 stupňů zvládám, ale nesmí foukat moc studený vítr. Povrchy si moc nevybírám a kaluže mám pořád rád. Moje nožičky večer hýčkám v teplé bylinkové lázni, potírám olejem z rakytníku i si někdy zacvičím. Od září, co jsem vynechal uzeniny a k rybám či hovězímu masu se dostanu asi dvakrát měsíčně, se moje váha snížila o 6 kilogramů. Žitný chléb si peču v troubě sám, ale zatím používám kvasnice. Od listopadu jsem si nekoupil žádné pečivo. Těším se, až si v lednu někde seženu kvásek a možná napíši i svůj recept na domácí žitný chléb.

Rok 2015 mi dal opravdu hodně, do chůze bosky, procházek naboso i běhu bosý jsem se zamiloval. Objevil jsem pro mě nové druhy zeleniny, které jsem dlouho nepoužíval. Jako například řapíkatý celer, který mi moc zachutnal. Také jsem si dost oblíbil tofu, špenát, šalotku a pekingské zelí. Co se techniky mojí chůze týče, tak jsem spokojen. Za tři třetiny roku si ťapu bosky a nepokládám při chůzi paty na zem. O paty se vlastně opírám jen, když stojím.

Nejspíš se to chůze naboso netýká, ale 16. 12. 2015 jsem své vlasy zkrátil vážně nakrátko. Je to hodně pohodlné a praktické. Relativně dlouho jsem se k tomu odhodlával... Každou procházku i výlet naboso si moc užívám. Bosou chůzi jsem si opravdu zamiloval a jsem rád za každý den, kdy je venku krásné počasíčko. Co asi přinese leden 2016?

předchozí článek: Listopad je letos teplý a tak chodím často bosky
další článek: Naboso a bosky jsem v lednu ani v únoru pořádně nevyrazil