Jak jsem začal chodit naboso

Letos (2015) na jaře mě na každodenní procházce s Pettit napadlo sundat si boty. Přiznám se, že již nějaký čas jsem to chtěl udělat. Přitom je to tak jednoduché, stačí si sundat boty a chodit naboso, nebo také bosky.

Můj první terén, který jsem překonal bosý, byla travnatá luční cestička. Počáteční obavy ze zranění či nepříjemných pocitů se rychle rozplynuly a i přesto, že jsem neustále koukal kam šlapu jsem si svou "první chůzi bosky" maximálně užil.

Naboso budu chodit častěji

Tento svůj první článek budu určitě dopisovat a rád bych si na svém blogu zaznamenal své pocity z toho, jaké to je chodit vědomě bos.

Další den jsem se těšil na ráno, až si zase sundám boty, bylo totiž moc krásně. Slunce již nabírá sílu a snad i rosa se na mě smála. Moje druhá procházka naboso byla cca 2 km, šel jsem opatrně a boty jsem měl v ruce. Prošel jsem se nejen po známé travnaté pěšince, ale botky jsem neobul ani na lesní cestě.

Stále se dívám, kam šlapu, ale chodit bosky i naboso asi hned tak nepřestanu :-).

další článek: Chůze naboso mi dělá dobře




| 970 dnů

komentovat článek
buďte první a okomentujte tento článek
zhlédnutí: 3403x | denní průměr: 3.51